Laboratorní příručka

Krevní obraz – diferenciální rozpočet leukocytů

  • Popis:
    Diferenciální počet leukocytů umožňuje určit zastoupení jednotlivých druhů v procentech i v absolutním množství. Někdy se jím doplňuje vyšetření krevního obrazu. Nejpočetnějším druhem bílých krvinek jsou neutrofily (přes polovinu celkového počtu) a lymfocyty (zhruba třetina). Zbylé druhy jsou méně početné. Toto zastoupení se může měnit při některých chorobách např. zánětech, leukemiích.
  • Druh veličiny: Procentuální zastoupení
  • Materiál: Krev
  • Jednotka: %
  • Přístroj: 18 parametrový hematologický analyzátor MINDRAY BC6200
  • Doba odezvy: statim 30 minut (pouze strojové stanovení), rutina 24 hod
  • Zdroj referenčních hodnot: Doporučení ČHS
  • Odběr: Plast s protisrážlivou přísadou – K3EDTA. Odebírá se žilní nebo kapilární krev. Před analýzou je nutné krev dobře promísit.
  • Stabilita: 15 - 25 °C: 5 hodin
  • Interpretace výsledku:
    Strojový
    8 dní – 2 týdny
    2 týdny – 1 měsíc
    1 – 6 měsíců
    6 měsíců – 1 rok
    1 – 2 roky
    2 – 4 roky
    4 – 6 let
    6 – 8 let
    8 – 10 let
    10 – 15 let
    > 15 let
    Neutrofily
    30 – 50 %
    25 – 45 %
    22 – 45 %
    21 – 42 %
    21 – 43 %
    23 – 52 %
    32 – 61 %
    41 – 63 %
    43 – 64 %
    44 – 67 %
    45 – 70 %
    Lymfocyty
    38 – 58 %
    46 – 66 %
    46 – 71 %
    51 – 71 %
    49 – 71 %
    40 – 69 %
    32 – 60 %
    29 – 52 %
    28 – 49 %
    25 – 48 %
    20 – 45 %
    Monocyty
    3 – 15 %
    1 – 13 %
    1 – 13 %
    1 – 9 %
    1 – 9 %
    1 – 9 %
    1 – 9 %
    0 – 9 %
    0 – 8 %
    0 – 9 %
    2 – 12 %
    Eosinofily
    0 – 7 %
    0 – 7 %
    0 – 7 %
    0 – 7 %
    0 – 7 %
    0 – 7 %
    0 – 7 %
    0 – 7 %
    0 – 4 %
    0 – 7 %
    0 – 5 %
    Bazofily
    0 – 2 %
    0 – 2 %
    0 – 2 %
    0 – 2 %
    0 – 2 %
    0 – 2 %
    0 – 2 %
    0 – 2 %
    0 – 2 %
    0 – 2 %
    0 – 2 %


    Mikroskopický
    8 dní – 2 týdny
    2 týdny – 1 měsíc
    1 – 6 měsíců
    6 měsíců – 1 rok
    1 – 2 roky
    2 – 4 roky
    4 – 6 let
    6 – 8 let
    8 – 10 let
    10 – 15 let
    > 15 let
    Neutrofilní segmenty
    30 – 50 %
    25 – 45 %
    22 – 45 %
    21 – 42 %
    21 – 43 %
    23 – 52 %
    32 – 61 %
    41 – 63 %
    43 – 64 %
    44 – 67 %
    47 – 70 %
    Neutrofilní tyče
    0 – 4 %
    0 – 4 %
    0 – 4 %
    0 – 4 %
    0 – 4 %
    0 – 4 %
    0 – 4 %
    0 – 4 %
    0 – 4 %
    0 – 4 %
    0 – 4 %
    Lymfocyty
    38 – 58 %
    46 – 66 %
    46 – 71 %
    51 – 71 %
    49 – 71 %
    40 – 69 %
    32 – 60 %
    29 – 52 %
    28 – 49 %
    25 – 48 %
    20 – 45 %
    Monocyty
    3 – 15 %
    1 – 13 %
    1 – 13 %
    1 – 9 %
    1 – 9 %
    1 – 9 %
    1 – 9 %
    0 – 9 %
    0 – 8 %
    0 – 9 %
    2 – 10 %
    Eosinofily
    0 – 7 %
    0 – 7 %
    0 – 7 %
    0 – 7 %
    0 – 7 %
    0 – 7 %
    0 – 7 %
    0 – 7 %
    0 – 4 %
    0 – 7 %
    0 – 5 %
    Bazofily
    0 – 2 %
    0 – 2 %
    0 – 2 %
    0 – 2 %
    0 – 2 %
    0 – 2 %
    0 – 2 %
    0 – 2 %
    0 – 2 %
    0 – 2 %
    0 – 1 %

Neutrofilní segment má průměr 10-14 µm a patří mezi granulocyty. Je to zralá buňka neutrofilní vývojové řady. Jádro je bohaté na chromatin, rozdělené na 2-5 částí (segmentů), které jsou spojené můstky. Jednotlivé jaderné úseky jsou nepravidelné. Chromatin jádra je hutný, seskupený v hrudkách hlavně na obvodu jádra. Cytoplazma je oxyfilní, jemně granulovaná. Tyto buňky jsou přítomny v kostní dřeni a v periferní krvi.

Neutrofilní tyč patří mezi granulocyty. Je to vývojový stupeň neutrofilní řady. Průměr má 10-16 µm. Jádro je nečleněné, uložené blíže středu. Má tvar paličky nebo tyčky, většinou lehce zahnuté. Chromatin jádra je hrubě trámcovitý, v němž se střídají tmavá políčka se světlými. Plazma je růžová s jemnými granuly, která se barví šedorůžově až červenohnědě. Fyziologicky se vyskytují ve dřeni i v periferní krvi.

Lymfocyty jsou zralé buňky bílé krevní řady o průměru 8-12 µm, jádro je poměrně kulaté, oválné nebo na jedné straně vpáčené. Od plazmy je jasně ohraničeno, nebývá uloženo přesně ve středu. Chromatin jádra je hutný a bohatý, cytoplazma je světle modrá, někdy až bezbarvá. Lymfocyty, které se tvoří v kostní dřeni z mateřských lymfoidních kmenových buněk a vyzrávají zde, se nazývají B-lymfocyty a jsou zodpovědné za specifickou protilátkovou imunitu. Ty buňky, které přestupují do thymu, zde zrají v T-lymfocyty a jsou zodpovědné za specifickou buněčnou imunitu. Jsou zastoupené v kostní dřeni v periferní krvi.

Monocyt je zralá buňka bílé krevní řady. Je to největší buňka v periferní krvi, většinou nepravidelného tvaru o průměru 18-22 µm. Jádro je nejčastěji laločnaté, poměrně velké, chromatin jádra je řídký, vláknitý, uspořádán do stuh. Cytoplazma je bohatá, šedomodrá nebo kouřově zbarvená, někdy obsahuje spoustu jemných azurofilních granul. Monocyty vznikají v kostní dřeni, jsou vyplavovány do krve, kde pobývají asi 3 dny a pak cestují do tkání. Zde se mění na volné nebo vázané mokrofágy a stávají se součástí mononukleárního fagocytárního systému (MFS). Zastoupeny jsou ve dřeni i v periferní krvi.

Eozinofily mají průměr 10-16 µm a patří mezi granulocyty. Jádro je členěné na dvě části spojené nitkovitým můstkem (tvar brýlí). Chromatin jádra je chudší než u neutrofilního segmentu. Cytoplazma je světlá, obsahuje kuličkovitá pískově zbarvená eozinofilní zrna obsahující bazické proteiny. Tyto buňky jsou přítomny v kostní dřeni i v periferní krvi. Eozinofilní leukocyty obsahují histaminové látky, které se uvolňují při rozpadu buněk a jsou příčinou některých kožních a celkových alergických reakcí.

Bazofily mají průměr 10-12 µm a patří mezi granulocyty. Jádro je nepravidelné, laločnaté s malým množstvím chromatinu. Bývá překryto purpurovými nebo fialovočernými granuly o velikosti 0,3-0,8 µm. Cytoplazma je růžová se zvláštním hnědým odstínem. Tyto buňky jsou přítomny v kostní dřeni i v periferní krvi. Bazofilní leukocyty obsahují histaminové látky a heparin. Účinky těchto látek se projevují např. při alergických stavech.